Obsah
Ptáte se, co jsme tedy po týdnu usilovné práce měli hotového? Jirka vymazlil kokpit Hurouše, vypiplal klapky a zavřel trup. Tom má konečně kokpit Defianta podle svých představ a dal trup dohromady. Lukáš v podstatě za 2 necelé dny slepil a nabarvil Jeepa. Pavel vydoloval z plastu nekonečné množství dílů na svého tanka, David za pár hodin slepil svůj modýlek a stihl jej i nabarvit (na začátečníka dobré!) a Denis dokončil Hurikána Mk. I. Stihli jsem toho hodně? Nebo myslíte, že málo? Ani jedno ani druhé. Nebyl to totiž ten hlavní důvod. Byli jsme hlavně spolu, protože jsme to tak všichni chtěli a cítili potřebu být alespoň ten jeden týden pohromadě. Věnovali jsme si navzájem spousty času, který jsme mohli strávit i jinak. A bylo nám spolu tak dobře, že si dodnes na tento týden při společných akcích rádi zavzpomínáme.
Na tomto místě se sluší umístit titulky nebo alespoň poděkování všem, kdož nám tento báječný týden umožnili, tj. zejména paní domácí, všem rodinám účastníků 0. ročníku SWEEPu a místním domorodcům, kteří nás vlídně mezi sebe přijali.
Tak kamarádi - Letu Zdar! A za rok ve stejnou dobu a na stejném místě na oficiálním 1. ročníku SWEEPu! Omluvenky se nepřijímají - účast je povinná pro všechny bez vyjímky a to po celou dobu konání akce.
Události průběžně zaznamenával Denis za vydatné spolupráce všech ostatních aktérů….
