pátek 14/7/06

Vyrážíme na Runymede, památník padlých letců, kteří nemají hrob. Je to úžasné místo. Mísí se ve mně úcta, meditativní klid, který toto místo vyvolává a zároveň zvědavost - touha po místo prozkoumat, najít jména našich pilotů. Nakonec vítězí tichost památníku a já se jen procházím a nechávám na sebe dolehnout vznešenost tohoto památníku a jeho krásného okolí.

Z Runymede pokračujeme na Brookwood - hřbitov, kde je ve vojenské části věnovaná celá sekce našim veteránům padlým i zemřelým po válce. Hřbitov je obrovský a krásně upravený.

Česká sekce hřbitova Brookwood

Poté pokračujeme za panem Liškutínem. Tentokrát nebloudíme a tak dorážíme dříve. Jsme ohlášeni telefonem, takže to nevadí a aspoň máme víc času na povídání. Pan Liškutín je sdílný, prohlížíme fotky, popíjíme čaj a dlabeme pohoštění, které připravila paní Liškutínová. Povídání je velmi příjemné ale vše, bohužel, jednou končí, takže se loučíme, fotíme na památku a vyrážíme.

Milé povídání s panem Liškutínem

Tentokrát při hledání noclehu nemáme tolik štěstí a tak uléháme až skoro za soumraku. Místní nám poradili Camp site poblíž dostihového závodiště. Vaříme večeři a čaj. U toho nás ruší auto, které zastavuje u plotu a svítí si na nás hledáčkem. Auto za chvíli odjíždí a my, trochu nervózní, uléháme a za chvíli usínáme.