neděle 9/7/06

Opět snídáme po anglicku, balíme sandwiche a vyrážíme do nedalekého Thorpe Abbots. Nejdříve objíždíme letiště, procházíme les. U prvních budov v lese zastavujeme, fotíme, měříme a zkoumáme terén. V lese nedaleko nacházíme staré lahve - snad tu zbyly po americké posádce. Po poměrně dlouhém zdržení pokračujeme v cestě - další budovy už jen fotíme - věž, velký sklad a nisson hut - ubikace.

Zarostlý nisson hut

Ty prolézáme, i když jsou zarostlé kopřivami. Poté nadšení objevitelskými úspěchy vyrážíme do muzea. Muzeum je poměrně mladé, vybudované v controll tower a několika budovách kolem. Je věnované 100 americké bobmardovací .... Přilehlý nisson hut slouží jako obchůdek se suvenýry a občerstvovna. Kluci nakupují, já odolávám. Jirka tu potkává známé, za chvíli přijíždí Caroline na kole - je to z Diss kousek. Vyrážíme objevovat muzeum. Opět překvapuje. Oproti ohromujícímu Duxfordu, který je plný letadel, která udivují svou slavnou minulostí to tady je více domácké. Z každého exponátu dýchá historie, s každým je spjatý nějaký příběh. Přestože je to tu malé, vydržíme tu velice dlouho, kocháme se pohledem z vršku controll tower, opět z reproduktorů zní jakoby přelety B-17. Čekám, že se každou chvíli nějaká vynoří, zhmotní ve vzduchu. Nakonec (neradi) opouštíme Thorpe Abbots (se vzkazem od paní v pokladně obchůdku, abychom pozdravovali v čechách v muzeu v Kovářské (pozdravy jsme vyřídili o více než rok pozdějí, kdy jsme do Kovářské zavítali ve skoro stejném složení (včetně Caroline, přibyl Tomáš).

Naše cesta pokračuje na Seething. Cestou se ještě stavujeme v lokálním Norfolk & Suffolk Aviation Museu. Anglie je ráj leteckých muzejí. I tady bychom vydrželi dlouho, i když je muzeum zaměřené spíše na poválečnou historii.

Suffolk Aviation Museum

Po hodince vyrážíme dál.V Seething je zachovalá controll tower, která by měla být zachovaná a snad i přístupná. Dorážíme bohužel pozdě, takže věž vidíme jen zvenčí. Ale i tak si dáme obvyklou obhlídku a porovnáváme současný stav s dokumentací válečné dispozice. Jedna z drah je zachovalá a stále slouží k civilnímu provozu.

Pokračujeme dál. Plánovaná cesta vede přes Harding. Tady také bylo letiště. Pozůstatky hledáme trochu ztěží, ale nakonec si v dálce všímáme stojících letadel. Šipka nás navádí na soukromou cestu, která končí u nefalšovaného druhoválečného hangáru. U něj je pár lidí, kteří nás vítají trochu s nedůvěrou a 4 stará letadla zrekonstruovaná do letuschopného stavu. Dáváme se s lidmi do řeči a vtíráme se do hangárů, kde stojí nádherný letuschopný mustang. Naše pocity, když okukujeme a stydlivě osaháváme letadla se nedají popsat. Je to o to krásnější, že tento vrchol dnešního dne přišel nečekaně. Nakonec nás majitel hangárů a letadel obdaruje letákem s historií mustanga. Loučíme se, odjíždíme.

Soukromá sbírka letuschopných letadel

Čeká nás výborná večeře, u které sdělujeme naše zážitky. Večer končí ve stylové hospůdce v Tibbenhamu. Ochutnáváme anglické pivo. Nu, i na pivo bych si tu zvyknul, není tak strašné, jak znám z vyprávění. Další chutná ještě víc a u třetího už není lepšího piva :o)