sobota 15/7/06

Snídáme, balíme v klidu odjíždíme. Naplánovaná je prohlídka bývalého letiště v Tangmere a potom návrat domů. V Tangmere nejdřív prohlížíme control tower a zbytky letiště, ze kterého je jen pole (které, jako u jiných bývalých letišť, která jsme měli tu čest navštívit, protíná rovná asfaltová cesta - bývalá runway).

Krásně zachovalá control tower tangmerského letiště

Cestou zpátky narážíme na ceduli navigující k leteckému muzeu. Jsme trochu překvapeni - o tom jsme nevěděli. O to víc jsme nadšeni tím, co nalézáme. Tangmerské muzeum se velikostí ani významem exponátů nevyrovná muzeům, která jsme již viděli, ale o to je přívětivější pro návštěvníky. Můžeme tu usednout do několika exponátů, prošedivělý hlídač - průvodce nám podává zasvěcený výklad. Ptám se, odkud to tak dobře zná a předem tuším odpověď - je to bývalý pilot, veterán druhé světové války, kanaďan, létal na spitech.

Letecké muzeum v Tangmere

Neradi se loučíme, ale je čas na návrat. Jedeme a protože máme dobrý čas a špatnou zkušenost s hledáním minulého noclehu, rozhodujeme se, že dojedeme do Doveru a zkusíme přebookovat lodní lístky. Není to problém, takže opouštíme Anglii. Ještě poslední fotky. Počasí nám přeje, vychutnáváme si pohled na doverské útesy v zapadajícím slunci a pak už kontinent. Sbohem Anglie, prožili jsme tu nádherný týden nabitý zážitky, odjiždíme plní pocitů a vzpomínek.Budeme se sem rádi vracet - ve vzpomínkách a určitě i fyzicky.

Loučí se s námi doverské křídové útesy

-klauz-

PS - tento cestopis píšu po více než půldruhém roce podle poznámek, které jsem si dělal po cestě. K mému údivu ale poznámky potřebuju jen proto, abych si připomněl, jak události šly za sebou, jinak mám všechno v poměrně živé paměti. Byl to týden opravdu nesmazatelných zážitků.